Poems

2017: The discovery of an early medieval axe in Zdislav (Chrudim District)

Description
In a field not far from Zdislav (Chrudim District), a narrow early medieval axe was found which could be classified as Poulík's second type. This axe type most frequently occurred in Moravian territory, from where it probably spread to other
Categories
Published
of 12
All materials on our website are shared by users. If you have any questions about copyright issues, please report us to resolve them. We are always happy to assist you.
Related Documents
Share
Transcript
  68–79  Archeologie východních Čech 10 (2015) Nález raně středověké sekery ze Zdislavi (okr. Chrudim) The discovery of an early medieval axe in Zdislav (Chrudim District) Jan Musil  Na poli nedaleko Zdislavi (okr. Chrudim) byla nalezena úzká raně středověká sekera, kterou je možno  zařadit do Poulíkova druhého typu. Těžiště výskytu tohoto typu seker leží v moravském prostoru, odkud  se patrně šíří do okolních zemí. Sekery nejsou příliš chronologicky citlivé, vyskytují se v širokém období od 8. do počátku 10. století. Ojedinělý nález – raný středověk – středohradištní období – sekera – východní Čechy  In a field not far from Zdislav (Chrudim District), a narrow early medieval axe was found which could be classified as Poulík’s second type. This axe type most frequently occurred in Moravian territory,  from where it probably spread to other regions. These axes are chronologically not very sensitive, they occurred during a broad period from the 8th up to the early 10th centuries. Isolated find – Early Middle Ages – Middle Hillfort period – axe – Eastern Bohemia 1. Úvod Militaria obecně patří k atraktivním archeologickým nálezům. Nejinak tomu je i u nálezů raně středověkých seker (obecně k raně středověkým sekerám srov. Poulík 1948, 33–38;  Nadolski 1954, 36–50; Hrubý 1955, 168–173; Paulsen 1956; Hrdlička 1959; Dostál 1966, 70–72; Kirpičnikov 1966, 26–46; Ruttkay 1976, 305–313; Borowczak 2008; nejnovější shrnutí dosavadního stavu poznání – Slavíková 2007; Orgonášová 2012), které jsou do  jisté míry zastíněny vzácněji se vyskytujícími meči (např. Košta–Hošek 2014). Výzbroj na přelomu starší a střední doby hradištní vychází ze tří hlavních genetických složek. První představuje nomádská (avarská) složka (reflexní luk, trojbřité a trojboké šipky s řa- pem, šavle, úzká kopí s čtverhranným průřezem, tzv. avarské třmeny, sekery s dlouhým týlem, mlaty ad.), druhá vychází z pozdně římské komponenty Karpatské kotliny (úzké sekery s kratším týlem, širočiny, bradatice, kopí s listovitými hroty s tulejí) nebo obecně ze širšího středoevropského prostoru (hroty šipek s tulejí) a konečně poslední, třetí složkou  jsou prvky západoevropské výzbroje, které se v průběhu 8. století dostávají do prostředí naddunajských Slovanů (ostruhy s očky a háčky, ojediněle saxy ad.). V průběhu 9. stole- tí z výzbroje mizí prvky spojované s nomádskou bojovou technikou (např. šavle, úzké hroty   kopí, reflexní luk – srov. Ruttkay 2014, 73). Drtivá část nálezů militarií 9.–10. století  pochází z hrobů. V rámci dokumentovaných hrobových celků jsou na prvním místě co do zastoupení nože a dýky (72 %), sekery s 43 % zaujímají hned druhou příčku. Na třetím místě spočívají ostruhy s 33 %, následované kopím (26 %) a hroty šipek (24 %).   Archeologie východních Čech 10 (2015)  69 Hranici deseti procent nepřekračují meče (7 %), třmeny (2,5 %) a udidla (1 % – srov. Ruttkay 2014, 73). Sekery jsou obecně považovány za zbraň pro pěší boj (srov. Boeheim 1890, 367; Nadolski 1954, 43; Paulsen 1956, 19–21; Ruttkay 1976, 313), čemuž odpo-vídá kombinace sekera/luk a šípy v hrobových nálezech (Ruttkay 2014, 75). Ačkoliv byla v minulosti raně středověkému osídlení na Chrudimsku věnována značná  pozornost, poznání raně středověké nekeramické industrie je vzhledem k její vzácnosti velmi omezené (srov. Frolík–Sigl 1995, 71). O nálezech zbraní z tohoto období to platí dvoj- násob. K roku 1995 byl z Chrudimska znám pouze nůž z Úhřetic a železná sekera z Kočí (Frolík–Sigl 1995, 71). Po výzkumu v Chrudimi – Filištínské ulici se soubor raně středo- věkých militarií rozšířil o dvě sekery, které jsou datovány do 12.–13. století (Frolík–Sigl 1998, 80, č. kat. 129 a 130, obr. na s. 81). Další nálezy byly publikovány na Pardubicku; můžeme zmínit např. šipku ze Slepotic a sekeru z Pardubic (Jílek ed. 2015, 122, 124; Kašpárek–Profantová 2012, obr. 7:1). Tím je výčet publikovaných nálezů vyčerpán. Pokud    jde o nepublikované nálezy z nejbližšího okolí, je třeba na tomto místě uvést sekeru z oko - lí Štěpánova u Skutče, 1  z Bojanova a Turova (Janošek Kašpárek v tisku). 2 1  Za informaci a poskytnutou fotografii děkuji D. Víchovi. Pozn. aut. 2 Děkuji touto cestou kolegovi F. Janoškovi Kašpárkovi (Východočeské muzeum v Pardubicích) za poskytnutí své nepublikované studie. Pozn. aut. Obr. 1: Zdislav (okr. Chrudim). Místo nálezu (označeno bodem) raně středověké sekery. Na pod-kladu ZM10 a DMR5G vytvořeno v programu QGIS (podklad poskytl ČUZK).Abb. 1: Zdislav (Bez. Chrudim). Fundort der frühmittelalterlichen Axt (mit dem Punkt bezeichnet). Geschaffen im Programm QGIS auf der Grundlage ZM10 und DMR5G (Grundlagen gewährte ČUZK).  Jan Musil – Nález raně středověké sekery ze Zdislavi (okr. Chrudim)70 V roce 2015 zapůjčil pan Martin Král z Řestok k dokumentaci úzkou železnou sekeru s mírně prohnutým ostřím, s trny u násadního otvoru a kratším prodlouženým týlem nalezenou u Zdislavi (Obr. 1). Na první pohled bylo zřejmé, že se jedná o vzácný exemplář datovatelný do raně středověkého období. V předloženém příspěvku si do vo-lujeme seznámit s tímto mimořádně zajímavým artefaktem. 2. Popis předmětu Lok.:  Zdislav, trať „Za Humny“, ppč. 80/7, ZM10 14-31-21, koor.: 197:73. Okolnosti:   na pooraném poli v červnu 2013 nalezl Martin Král, čepel orientovaná směrem k seve-rovýchodu. Popis:  Železná sekera s mírně prohnutým tělem, s úzkým ostřím, s krčkem čtvercového průřezu, kratšími trny po obou stranách násadního otvoru a kratším pro dlou-ženým týlem čtvercového průřezu. Násadní otvor je téměř kruhový. Rozměry:  cel ková délka 205 mm, rozpětí ostnů 62 mm, výška týlu 29 mm, šířka krčku 24 mm, šířka ostří 54 mm, šířka tulejky 44 mm, šířka týlu 31 mm, průměr násadního otvoru 34 x 36 mm, délka týlu 20 mm, hmotnost 713 g. Obr. 2. Obr. 2: Zdislav (okr. Chrudim). Sekera. Kresba M. Rohlenová.Abb. 2: Zdislav (Bez. Chrudim). Die Axt. Zeichnung M. Rohlenová.   Archeologie východních Čech 10 (2015)  71 3. Datování a analogie První pokus shromáždit nálezy seker starých Slovanů se objevil již v monumentální  práci nestora české archeologie Lubora Niederla (1925, 544–545). Vývoji sekery od doby bronzové do středověku se věnoval ve své obecněji laděné práci Jan Filip (1948, tab. 28). Raně středověké sekery z Moravy a jihozápadního Slovenska se poprvé poku - sil rozdělit do tří základních typů Jan Eisner (1941, 163–165). Jeho členění sloužilo  jako základ doposud užívané typologie Josefa Poulíka (1948), vytvořené při zpracování nále zů z moravského prostoru. Poulíkův klasifikační systém sestává ze čtyř základních typů 3   (Poulík 1948, 33). Na jeho třídění navázal Vilém Hrubý (1955, 170–172), který jeho typologické schéma převzal a rozpracoval Poulíkův první typ 4  do tří variant (A–C), a to na základě nálezů z velkomoravského pohřebiště „Na Valách“ ze Starého Města u Uherské - ho Hradiště. Další, bohužel nepublikované typologické schéma představuje diplomová  práce Ladislava Hrdličky (1959). Hrdlička se přidržel Poulíkovy a Hrubého typologie (Poulík 1948; Hrubý 1955), které doplnil a dále rozpracoval. Vzhledem k tomu, že autor svoji diplomovou práci nepublikoval, upadla zcela v zapomnění. Do širšího podvědomí se dostal klasifikační systém Bořivoje Dostála, který vycházel z hrobových nálezů 9.–10. sto-letí z moravského prostoru. Dostál doplnil (1966, 72) stávající typologické schéma (Poulík 1948; Hrubý 1955) o pátý typ (sekery bez zesíleného týlu). Toto členění dále rozpraco - val na základě slovenských nálezů Alexander Ruttkay (1976, 305–313, Abb. 42). Na tomto místě nesmíme opomenout práci Andrey Bartoškové (1986) věnovanou hromad - ným nálezům železných předmětů. Autorka dělí sekery do 4 základních typů. Jedno z nejnovějších typologických schémat představil nedávno Boromir R. Borowczak (2008), který nálezový fond z Ostrowa Lednického rozdělil na čakany 5  (czekan) a sekery (topór), které dále členil na jednotlivé varianty.Z typologického hlediska náleží exemplář nalezený u Zdislavi mezi sekery Poulíkova druhého typu (Poulík 1948, 33) s úzkým ostřím, krátkými ostny při násadovém otvoru a s týlem čtvercového průřezu, který je totožný s tříděním Viléma Hrubého (1955) a Bo - řivoje Dostála (1966). Tvarově odpovídá Ruttkayovu typu IIA (Ruttkay 1976, 306–307), typu IIA dle třídění Andrey Bartoškové (1986) a typu C. B podle B. R. Borowczaka (2008, 30). Základními morfologickými znaky seker druhého typu je dlouhá úzká čepel, která se zpravidla mírně ohýbá směrem dolů. Čepel jeví tendenci mírně až vějířovitě se rozšiřovat směrem k ostří. Na rozdíl od seker typu IB chybí čepeli výrazně vykrojená  brada. Krček sekery je dlouhý a relativně úzký. Otvor pro násadu je nejčastěji kruhový,  popř. mírně eliptický, a po obou stranách se nalézají krátké trojúhelníkovité široké ost - ny. Avšak známe i varianty s ostny zaoblenými. Týl sekery je obvykle dlouhý a má čtvercový průřez, ale může být i kratší tupý, bočně zploštělý či zaoblený. Ve většině  případů svírá s horizontální osou sekery ostrý, případně téměř pravý úhel. 3  První typ – tzv. moravské bradatice, druhý typ – úzké sekery s ostny či laloky u násadového otvoru a s týlem čtvercového průřezu, třetí typ – tzv. širočiny (rozděleny ještě na variantu A a B dle délky krčku a týla), čtvrtý typ – sekery s laloky. Pozn. aut. 4  Typ I – sekery s vykrojeným břitem, prodlouženým týlem čtvercového průřezu a s ostny po obou stranách násadného otvoru. Pozn. aut. 5  Rozhodujícím kritériem zařazení předmětu je absence či přítomnost prodlouženého nebo zesíleného týlu. Náš exemplář by podle výše uvedeného autora spadal mezi čakany (typ C. B – Borowczak 2008, 30). Pozn. aut.  Jan Musil – Nález raně středověké sekery ze Zdislavi (okr. Chrudim)72 Obecně lze konstatovat, že první písemné zmínky o užití seker u Slovanů pocházejí z počátku 8. století (srov. Niederle 1925, 541–542). V archeologických nálezech se však sekery objevují dříve. Josef Poulík (1948) klade počátky výskytu štíhlých seker druhého typu již do 7.–8. století. Raný výskyt těchto zbraní odvozuje od nálezů seker z pohřebi - ště Velka Gorica v Chorvatsku (Hoffiler 1909, Abb. 21:3) a z hradiska u Poppschütz (Jahn 1937, 109, 111, Abb. 6; k lokalitě nejnověji Kiesler 2012). Sekery pocházející z těchto lokalit však nemají zesílený týl, navíc autor sám připouští, že jejich datování není zcela  jisté (srov. Poulík 1948, 35, pozn. 81). Jistější chronologickou pozici má sekera s úzkým ostřím z hrobu č. 151 na pohřebišti v Zillingtalu (Caspart 1935, Taf. III) a sekery z hro -  bů č. 441, 555, 558, 592 a 633 na pohřebišti v Devínské Nové Vsi (Eisner 1952, 297, obr. 51:6, 60:7, 61:2, 64:2 a 73:6). Jan Eisner je označuje jako „štíhlé sekery pomorav - ského nebo podunajského typu“ (Eisner 1952, 135). V obou případech jsou pohřebiště datována na základě nálezů litých bronzových opaskových garnitur do 8. století (Poulík 1948, 35). Vrchol výskytu seker druhého typu klade Josef Poulík (1948, 35) na základě nálezů z mohylníku u Luhačovic do 9. století. Podle Poulíka představovaly tyto úzké sekery genetický základ, z něhož se vyvinuly sekery prvního typu (Poulík 1948, 38). Dolní hranici výskytu seker druhého typu posunul na základě nálezu z Hrušovan Boři - voj Dostál (1966, 71) až na počátek 10. století. Obecně však panuje skepse nad jejich  přesnějším chronologickým zařazením; sekery druhého typu se vyskytují v předvelko - moravském i ve velkomoravském (středohradištním) období (Ruttkay 1976, 308–310; Bartošková 1986, 76–77; Orgonášová 2012, 16). 6   Poměrně složitá diskuze je spojena s otázkou funkce tohoto typu seker. Obecně je řazena spíše mezi zbraně, vzhledem k tomu, že se vyskytuje v bojovnických hrobech (srov. Poulík 1948, 33–38; Hrubý 1955, 170–172; Aleškovskij 1960, 74–75; Dostál 1966, 70–72). Oproti tomu Andrea Bartošková (1986) zařadila všechny sekery z hromadných nálezů bez rozdílu mezi řemeslnické nástroje. Podle Lumíra Poláčka (Poláček 2000, 306) rozhodoval o funkčním zařazení sklon břitu sekery a délka jejího topůrka, kterou ve většině případů postrádáme. Vilém Hrubý považoval štíhlé sekery „podunajského typu“ za pracovní nástroj (Hrubý 1957, 190). Pokud tedy nepochází tento předmět z hro -  bového celku, nelze než souhlasit s názorem Pavla Kouřila (2010, 246), který označuje sekery druhého typu za univerzální nástroj. V českém prostoru jsou úzké sekery druhého typu relativně vzácné. Jeden exemplář  pochází z depotu v Semicích (Beranová 1972, obr. 2:c; Orgonášová 2012, tab. 5:7), další tvoří součást hromadného nálezu z Plužné (Profantová 1997, 514–516; Orgonášová 2012, tab. 3:5). Poněkud spornějšího zařazení jsou hrobové nálezy z okolí Staré Kouřimi (Šolle 1966, 276) nebo z Lovosic – Prosmyků 7  (Zápotocký 1965, 226; Orgonášová 2012, tab. 3:2). Další nálezy spadají do kategorie ojedinělých nálezů. Na tomto místě zmiňme  prostorově nejbližší nepublikované nálezy z Bojanova a Turova (Janošek Kašpárek v tisku). Další nálezy pocházejí z rozhraní českého a moravského prostoru např. z Křenova (2 ks), z Jevíčka-Předměstí (Profantová–Vích 2008, 153, obr. 17:3–4; Kouřil 2010, 246, obr. 2), 6  Není bez zajímavosti, že s podobnými sekerami s širším vějířovitě rozšířeným ostřím a analogicky utváře - ným týlem se setkáme ve východoevropském prostoru i ve 14. století (srov. např. nález z Novgorodu – Toropov 2006; Kamenskij 2015, Ric. 1). Tento typ bojových seker s různě dlouhým a upraveným týlem se ve východo - evropském prostoru udržel místy do raného novověku. Pozn. aut. 7  Zaniklá ves. Pozn. aut.
Search
Similar documents
View more...
Related Search
We Need Your Support
Thank you for visiting our website and your interest in our free products and services. We are nonprofit website to share and download documents. To the running of this website, we need your help to support us.

Thanks to everyone for your continued support.

No, Thanks
SAVE OUR EARTH

We need your sign to support Project to invent "SMART AND CONTROLLABLE REFLECTIVE BALLOONS" to cover the Sun and Save Our Earth.

More details...

Sign Now!

We are very appreciated for your Prompt Action!

x